služby » BOZP a PO » Aktuální téma

AKTUÁLNÍ TÉMA: 

Výkon koordinátora BOZP na staveništi – určení četnosti návštěv.

V současné době odborná veřejnost často diskutuje o úloze koordinátora BOZP na staveništi, který je zřízen dle zákona 309/2006 Sb. Povinností zadavatele stavby je určit koordinátora BOZP tam, kde pracují zaměstnanci více jak jednoho zhotovitele.

Nikde však není stanoveno jak často a v jakém rozsahu má koordinátor svou kontrolní činnost vykonávat.

Zadavatel stavby není vždy seznámen s úlohou koordinátora na staveništi. Pokud se už s povinností určit koordinátora setká,  velmi často jej chápe jako nutné zlo. Podle něj musí investovat další finanční prostředky na službu, kterou podle svého  názoru nepotřebuje. Vzhledem k těmto skutečnostem, má na koordinátora jediný požadavek,  aby  prováděl svou práci pouze formálně, za minimum peněz, protože  investor „přece jen potřebuje to razítko“

Bohužel si však neuvědomuje jakou má koordinátor odpovědnost při výkonu svého povolání a to nejen morální, a zákonnou, ale i trestní. Informace, že může být koordinátor pokutován OIP za špatně prováděnou činnost, že nese trestní odpovědnost při vzniku např. vážného nebo smrtelného úrazu, je pro mnohé investory stále ještě neuvěřitelná novinka. Stejné reakce jsou i při informaci možností sankce zadavatele za nedodržení svých povinností  dle z. 309/2006.

Oblastní inspekce práce (OIP) v letošním roce mají ve svých plánech kontrolní činnosti, v oblasti stavebnictví, zařazen také úkol, kontrolovat plnění povinností zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi.

Po třech letech působení koordinátora BOZP na českých stavbách je možná právě teď  vhodná doba,  analyzovat jeho činnost a alespoň nastínit na jakých stavbách a jak často by měl působit.

Určení koordinátora na stavbě: Dle zákona 309/2006 Sb. (dále jen zákon) zadavatel stavby určí potřebný počet koordinátorů na stavbách kde pracují zaměstnanci více jak jednoho  zhotovitele.

Kde však tato povinnost začíná? Dle zmiňovaného zákona - již v přípravné fázi projektu, kdy zadavatel určí koordinátora v přípravě stavby (ten má stanoveny své povinnosti také v nařízení vlády č.591/2006 § 7. )

Každý investor ví, že pokud chce realizovat nějakou stavbu, musí mít projektovou dokumentaci a stavební povolení. A právě od projektanta a pracovníka stavebního úřadu by měla přijít  informace o potřebnosti určit i  koordinátora BOZP na staveništi.  

Součástí projektové dokumentace je tzv.  Plán BOZP (dále jen plán), který by měl zadavateli jasně definovat, zda je na stavbě v realizaci potřeba koordinátora určit a v jakých četnostech  je tento výkon optimální. Plán BOZP dává také další doporučení, jak zajistit pracovníky v jednotlivých pracovních operacích tak, aby práce byly prováděny bezpečně, zda vzniká povinnost zadavateli podat Oznámení o zahájení stavby na OIP  a další….

Plán BOZP by měl být také podkladem pro  stanoviska stavebního úřadu ve stavebním povolení.

V současné době však Plán tuto funkci neplní. V projektu, je-li vůbec plán obsažen, je to čím dál častěji formální „blábol“,  který kromě hrdého názvu Plán BOZP neobsahuje vůbec nic. Jak se může zadavatel tedy bránit? Plán si zaplatil,  a proto by měl vyvíjet tlak  na projektanta, který mnohdy úlohu koordinátora BOZP v přípravě supluje, nebo přímo určit kompetentního koordinátora, aby mu výše uvedené informace poskytli. Tento tlak na úplnost projektové dokumentace a vypovídací schopnost plánu, by měl vyvíjet také stavební úřad při schvalování projektu.

Určení četností návštěv koordinátora na stavbě. Pro orientaci zadavatelů, kteří potřebné informace nezískali v přípravné fázi projektu, je proto  třeba definovat alespoň orientačně, četnosti návštěv koordinátora v realizaci, aby se zadavatel vyvaroval nějakého zanedbání či pochybení ve svých povinnostech, které vyplývají ze zákona.

Zde se můžeme odrazit od celkové ceny investice, charakteru stavby a výskytu rizikových prací, které se na stavbě vyskytují.

K  rizikovým pracím, které uvádí NV č. 591/2006 Sb. tj.:

1. Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.
2. Práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.
3. Práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy.
4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí.
5. Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m.
6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického  vybavení.
7. Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.
8. Potápěčské práce.
9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).
10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.
11. Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Je třeba přidat také např. práce:

1. bourací práce
2. práce na dopravních stavbách vedle provozované koleje, nebo jízdního pruhu rychlostních a dálničních komunikací pod.
3. práce, které probíhají zároveň s další souběžnou stavbou, která může přinášet rizika.
4. a další….

S ohledem na tyto již zmíněné skutečnosti  lze velmi orientačně stanovit i minimální dohled koordinátora a jeho koordinační činnost na stavbě.

Stavby do 20 mil.Kč investičních  nákladů                                      1 x týdně

Stavby od 20 do 100 mil.Kč investičních  nákladů                        1 -2 x týdně

Stavby od 100 do 500 mil. Kč  investičních  nákladů                    3x týdně až denně

Stavby nad 500 mil Kč investičních nákladů                                  denně jeden a více koordinátorů

Nejen cena díla však může určit počet návštěv koordinátora na stavbě. Každá stavba je trochu jiná a i práce koordinátora na ní je  ovlivněna:

-                      výskytem rizikových prací

-                      faktem, zda se jedná o rekonstrukci stávající budovy, nebo zda se jedná o novostavbu

-                      umístěním stavby – zda ve staré zástavbě, nebo na „zelené louce“

-                      dopravní vzdáleností na stavbu, nebo délkou např. liniové stavby

-                      počtem zhotovitelů na stavbě

-                      kvalitou práce zhotovitele a jejich přístupem k řešení otázek BOZP

Zadavatel stavby by měl po koordinátorovi požadovat jak často se bude  koordinátor na stavbě vyskytovat a při nabízené ceně za tuto činnost i specifikovat četnosti návštěv.

Nabízená cena za výkon koordinátora by měla obsahovat i výstupy vyplývající z činnosti koordinátora, protože tyto doklady jsou  předmětem nejen kontroly SOD, ale i např. kontroly při čerpání dotací  z různých fondů (např. ROP apod.) a to i několik let zpětně po ukončení stavby.

Pokud se seznámíte s povinnostmi koordinátora  uvedené v z. 309/2006Sb. § 18 a NV č. 591/2006 Sb. § 7 a 8, je jasné, že koordinátor, který navštíví stavbu např. za 100 mil 1x měsíčně,  nemůže svou práci a své povinnosti plnit dobře. Tímto  postojem ke svým povinnostem, stahuje i investora do problémů, které mohou při neplnění jeho povinností nastat.

Ing. Věra Bláhová – koordinátor BOZP

Ecological Consulting a.s., Na střelnici 48,  Olomouc